Bez včel bychom neměli ovoce, ani jinou zemědělskou úrodu. Krajina by se radikálně změnila. I pro ty, kteří zrovna nejsou medoví nadšenci, jsou tedy včely nezbytnou součástí jejich života… 

Včelstvo roj

Včelstvo se skládá z jediné matky, několika tisíc dělnic a několika desítek trubců. Při rojení včely nejsou útočné, to jen odlétá stará matka z úlu s částí včelstva. Každá včela v úle má svou úlohu, buď krmí, nosí vodu, pyl, med, propolis, brání česno nebo staví plásty. V jednou úlu žije společně až 100 000 včel, v zimě je to méně, asi 20 000 – 40 000 včel, ty se starají o novou generaci.

Dnešní včelaři chovají včely v úlech, avšak dříve tomu tak nebylo. V dávných dobách Brtníci vybírali holýma rukama med přímo z dutin stromů podobně jako medvědi. Dnes bychom tento způsob včelaření mohli možná najít ještě u některých kmenů v Africe. Většina dnešních úlů je z přírodních materiálů, zejména ze dřeva a vosku, který včelaři do úlu vracejí formou mezistěn, do kterých královna klade vajíčka a včelky ukládají nektar a pyl.


včelí matky

Včelí matka

Včelí matka je v prvopočátku obyčejné oplocené vajíčko, které však včely dělnice krmí speciální stravou „mateří kašičkou“. Její líhnutí trvá 16 dní. Díky mateří kašičce se u ní vyvinou oplodňovací orgány. Včelí královna vyrůstá v prodloužené buňce, které se říká matečník. Matky při líhnutí „kvákají a týtají“. Páří se jen jednou za život s několika trubci při snubním letu. Poté matka dokáže klást vajíčka až 5 let. Matka je tedy nejdéle žijící včelou ve včelstvu. Jejím posláním je zajistit nové generace dělnic a trubců.

Matku není těžké poznat, má protáhlý zadeček, který je na konci navíc zašpičatělý. Včelaři si matky navíc i označují. V zadečku má matka tisíce semen (samčích i samičích). Vajíčka matka umisťuje do buněk v plástvích, kde se pak vývojem (vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec) vylíhne včela dělnice nebo trubec.


TrubecTrubec

Trubec je včela bez žihadla, asi o pětinu větší než dělnice, zato oči má přes celou hlavu. Vznikne tzv. partenogeneticky, k jeho vylíhnutí není potřeba, aby bylo vajíčko oplozeno spermií opačného pohlaví, proto neoplozené matky nedokážou klást jiné včely než trubce. Trubec po prvním a posledním páření umírá. Ve včelstvu jsou trubci využíváni nejen k oplození matky, ale především díky jejich silnější tělesné konstituci k práci, k větrání a ochlazování úlu. V zimě v úle trubci nejsou, v srpnu je včely doslova vyženou „z baráku“. Pozor jsou to pořád chlapi, a tak toho sežerou dvakrát víc než dělnice (no nedivím se, že je po splnění jejich poslání holky vyženou 🙂 🙂 🙂


Dělnice

Včely na česněVšechny včely mají pět očí a šest nožiček. Tělo se skládá z hlavy, trupu a zadečku. Včely dýchají zadečkem, kde mají tzv. vzdušnice. Na třetím páru nohou mají dělnice tzv. košíček pro sběr pylu. Dorozumívají se doteky žihadel, včelím tanečkem, pomocí vůně feromonů a zvuky. Včela dělnice vyrůstá ze stejného vajíčka jako včela – matka, ale díky rozdílné stravě u ní zakrní pohlavní orgány, ale vyvine se hltanová žláza, díky které je schopna vyrobit med. Dělnice mají na zadečku tzv. „voskotvornou žlázu“, z které produkují malé voskové šupinky, tedy vosk. Dělnice mají ještě vonné tzv. „nossonovy“ žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu, což je vlastně vstupenka do úlu. Vývoj dělnice od vajíčka trvá asi 21 dní, poté včela – dělnice pracuje asi 40 dní v  úle než vylétá. Včely si také pamatují, kdy se konkrétní květ přes den rozvíjí, tudíž kdy je jeho zásoba nektaru největší, a podle toho plánují své „pracovní cesty“. V létě včelka – dělnice žije kolem jednoho a půl měsíce, v zimě asi šest měsíců.