Propolis

Propolis je směs pryskyřice a včelích výměšků. Včely propolis používají tekutý a tuhý. Tekutým propolisem dezinfikují různé části v úlech, zejména stěny. Tuhým propolisem doslova tmelí různé otvory, otvůrky či praskliny v úlech, aby tak úl chránily a izolovaly. Pokud se do úlu dostane nějaký vetřelec, včely ho propolisem dokonce mumifikují, čímž zabrání jeho rozkladu v úlu. Včely se takto chrání před nákazami pocházejících z rozkladů různých vetřelců. Složení propolisu je velmi různorodé, záleží, kde včely pryskyřici sbírají. Z tohoto důvodu je velmi problematické jeho oficiální lékařské využití, přesto však nelze opomenout, že má propolis léčebné účinky. Včelaři propolis seškrabují z rámků nebo ho sbírají pomocí propolisové mřížky, kdy ještě není úplně zatvrdlý. Obsahuje obsahuje 13 minerálů, lidské tělo jich potřebuje 14. Kromě síry tedy propolis obsahuje všechny minerály potřebné pro lidský organismus a také obsahuje mnoho vitamínů, organických látek a stopových prvků (např. A, B1, B2, B3 vápník, železo, kobalt, měď).

propolis

Propolis a jeho využití

Nejčastěji se propolis využívá ve formě propolisové tinktury nebo propolisové masti. Propolisovou tinkturu i mast si lze vyrobit ze surového propolisu. Příprava domácí propolisové tinktury je snadná. Očištěný se naloží v poměru 1: 5 do vysoce procentního lihu, kde se na chladném místě nechá cca 3 týdny za občasného promíchání macerovat. Poté se přecedí a užívá se. Pozor na přímé užívání (při orálním užívání malá dávka zředěná čistou vodou). Propolisovou mast lze vyrobit z lékařské vazelíny a propolisové tinktury v poměru 100 : 10. Zahřívá se ve vodní lázni, aby se odpařil líh. Mast skladujeme v suchu, temnu a chladu.

Právem je řazen mezi přírodní antibiotika. Pro své antibakteriální, protizánětlivé a protivirové účinky je velmi vyhledávaným artiklem. Pomáhá např. při plísňových a zánětlivých onemocněních, při nachlazení, bolestech zubů, při chřipce, také je vhodný na bradavice, oděrky, afty, akné a další. Jedná se však o velmi silný a účinný přípravek, který nelze užívat bez uvážení a dlouhodobě bez konzultace s lékařem.